Historická ekologie je obor na pomezí humanitních a přírodních věd. Zabývá se historickým vlivem člověka na ekosystémy a naopak. Časové rozpětí je od doby, kdy můžeme aspoň nepřímo vystopovat činnost člověka v přírodě, po současnost. Tedy přibližně po celý holocén. Historická ekologie využívá různé zdroje informací: fosilní záznamy (pyly, měkkýši), archivní dokumenty (psané, mapy), klimatická měření, botanické a zoologické záznamy, letecké a satelitní snímky, pozemní útvary v krajině, atd.

Náplň toho, co rozumíme pod historickou ekologií, velmi závisí na kontextu. Obor je velmi mladý a jeho vymezení je neustálené – zatím není nikde pevně institucionalizovaný. Záleží jednak na disciplíně, jednak na geografické oblasti. V prvním případě je nejmarkantnější rozdíl mezi humanitním a přírodovědným přístupem. Z geografického hlediska je hlavní rozdíl mezi Evropou a severní Amerikou. Jsme přesvědčeni, že podobné rozdíly nejsou důležité. Pokud jsou stejné otázky, i různé přístupy mohou být smysluplné.

V Evropě se datuje historizující pohled na přírodu a krajinu do 50. let 20. století, kdy vznikla ve Velké Británii první publikace. Zásadní práce byly zveřejněny v 70. a 80. letech a jsou dnes již klasickou literaturou. Ve střední Evropě nebyl historicko-ekologický přístup až donedávna vůbec uplatňován.

Tyto stránky slouží ke zprostředkování obecných informací o oboru. Dále jsou na nich zveřejňovány výsledky konkrétních projektů. Prvním z nich je grantový projekt Nížinné lesy v perspektivě historického vývoje, řešený na Botanickém ústavu AV ČR od roku 2008. Řešitelé projektu jsou zároveň autory a editory těchto webových stránek. Obsah webu je proto prozatím zaměřen na historickou ekologii lesů.