Území ohraničené zdí a/nebo příkopem, urdžujícími uvnitř bažanty.

Soubor biologických vlastností, adaptací na podmínky prostředí, charakterizujících druhy.

Původně studium letokruhů dřevin za účelem datování archeologických nálezů dřeva. V současnosti se používá také při výzkumu dřívějšího klimatu, dynamiky lesa, hospodaření v lese atd. Tyto změny odráží posun k označením dendroekologie a dendroarcheologie.

Věda, která popisuje a vysvětluje prostorové a časové struktury ve vegetaci. Existuje mnoho škol, avšak největšího rozšíření nabyla floristicky založená Braun-Blanquetovská fytocenologie.

Opakované ořezávání ve výšce ca. 2–3 metry za účelem produkce palivového dřeva a zároveň umožňující pastvu dobytka.

Dělicí linie mezi dvěma administrativními jednotkami. Obvykle středověkého nebo staršího původu.

Linie oddělující les a neles na ekologickém (typicky výškovém) gradientu. Obvykle je antropogenně spoluvytvořená.

Rostlina, houba nebo živočich, který dokládá, že les je starobylý.

Zřetelné valy nebo hromady tvořené kameny vynesené ze zemědělských pozemků s kamenitými půdami; běžné ve středoevropských horách.

Přehled větší administrativní jednotky (obvykle země) určující, kdo kolik vlastní jakého typu pozemku a kolik daní má za své pozemky platit.

Kmen vzniklý druhotným růstem z kořenového systému některých druhů stromů.

Systematické studium antropogenních rysů krajiny.

Val a příkop obkružující nebo rozdělující pařezinu. Účelem je a) ochránit výmladky proti spásání, b) vymezit právní hranice lesa.

Sklizeň dřeva při které nedochází ke zničení lesa.

Mapy vytvářené od osmnáctého století za zvláštním účelem popsat lesy.

Rovná linie na dolním okraji koruny stromů vymezující výšku, do které může určitý býložrevec dosáhnout.

Studium fosilních plžů s dobře definovanými a obvykle vyhraněnými požadavky na prostředí, na místech kde se tvoří vápnité usazeniny.

Velkoplošná mapa jednotlivého panství objednaná jeho vlastníkem. V českých zemích vytvářeny od osmnáctého století.

Lesnický termín pro druh stromu produkující měkké dřevo (např. topol, vrba, smrk).

Vodorovná plošina vytvořená ve svahu, na níž je páleno dřevěné uhlí.

Současný systém lesního hospodaření, vyvíjený zhruba od roku 1750 a nejvlivnější v Evropě. Hlavním cílem je produkce řeziva V současné době se cíle rozrůznily a zahrnují také ekologická a sociální hlediska.

a) Les vlastněný vesnickou komunitou, b) Les jehož užití je většinou obecní.

Území ohraničené plotem, zdí a/nebo příkopem, udržujícími zvěř (obvykle jeleny) uvnitř. Fyziognomicky příbuzná pastevnímu lesu nebo savaně.

Svazky výmladkového dřeva, produkt pařezení.

Soubor spíše přírodvědných metod a přístupů ke studiu prostředí v minulosti, jako například palynologie, malakologie, dendrochronologie apod.

Stromy (většinou výmladkové dřevo) do určitého průměru, vhodné ke spálení (topení apod.). Produkováno také hlavovým řezem.

Studium fosilního pylu deponovaného během tisíciletí ve vrstvách na příhodných místech (obvykle vlhkých), kde pyl dobře fosilizuje.

Les vlastněný majitelem pozemku.

Kácení pařeziny.

Les tvořený listnatými druhy dřevin (s několika výjimkami), obhospodařovaný pravidelným osekáváním či ořezáváním kmenů blízko země; nové kmeny jsou spontánně tvořeny sekundárním růstem a vytvářejí výmladkový pařez.

Bylina nebo vzácněji dřevina objevující se nebo s narůstající četností po pařezení.

Doba mezi následnými pařezeními.

Kmeny, které vznikají z výmladkového pařezu po pařezení.

Pozemek, na němž roste les v řídkém zápoji, s mezerami tvořenými nelesními typy vegetace (obvykle trávníky) a kde je systematicky pasen dobytek. Stromy jsou často ořezávány hlavovým řezem. Trávník může být také sečen.

Rostlina, houba nebo živočich, první kolonizátor na neobsazené ploše.

Různé psané materiály (v českých zemích od středověku) popisující minulé prostředí, avšak až donedávna vytvářené kvůli zcela jiným účelům.

Les neovlivněný přímým vlivem člověka, s přírodním druhovým složením (stromů) a prostorovou strukturou. V Evropě to jsou lesy bez významného vlivu člověka za posledních 150–200 let.

Les, který nebyl od konce poslední doby ledové nikdy ničím jiným než lesem.

Les s přirozeným nebo polopřirozeným druhovým složením (obzvlášť dřevin) a prostorovou strukturou.

(protiklad ke starobylému lesu) Les na pozemku, který byl před určitým datem (v českých zemích ca. rok 1750) užíván k jiným účelům než les (pole, louka, pastvina). Může být vysázený nebo vzniklý sukcesí.

Viditelné (tj. přístupné bez vykopávek) fyzické pozůstatky minulé lidské aktivity v krajině (např. lesní příkopy, plužiny atd.), jak jsou chápány v krajinné archeologii.

Stromy nad určitý průměr, vhodné pro stavební účely.

(protiklad k primárnímu lesu) Les na místě bývalých polí, vinohradů, luk, pastvin, pastevních lesů, usedlostí atd. Může jím být i starobylý les.

(Obvykle) raně novověký hospodářský popis určitého majetku. Od urbáře se liší v tom, že popisuje spíš pozemky než ostatní pravidelné příjmy.

(protiklad k recentnímu lesu) Les, který prokazatelně nepřetržitě existuje nejméně od určitého data (v Českých zemích zhruba od roku 1750).

Les složený z kombinace výmladkových pařezů a výstavků.

Proces, během kterého se ekosystém postupně mění a prochází příčinně danými fázemi. Obvykle se chápe jako přirozený proces.

Rovný pozemek vytvořený ve svahu, zpevněný zdí.

Lesnický termín pro druh stromu produkující tvrdé dřevo (např. dub).

Písemný dokument zaznamenávající příjmy a platby organizace (město, panství apod.) nebo spojený s ekonomickou jednotkou v ní zahrnutou (např. lesy, pole).

Porost často jednoho druhu dřeviny, vzniklá výsevem nebo vysázením. Téměř výhradně základní prostředek obnovy lesa v moderním lesnictví.

Popis pravidelného příjmu vlastníka panství ve formě peněz, služeb nebo práce.

Cesta zanořená do svažitého terénu, obvykle výsledek mnoha let provozu. Nejsnadněji se vytváří ve spraši.

Obvykle raně novověká jáma, kde bylo páleno vápno.

Tři postupná velkoplošná mapování (měřítko 1:28 800 nebo 1:25 000) Habsburské říše včetně českých zemí v osmnáctém a devatenáctém století.

Proces, během kterého mladé stromy zaplňují mezery mezi řídce zapojenými staršími stromy, čímž mění pastevní les na les.

Odstranění všech výmladků z výmladkového pařezu s výjimkou nejsilnějšího; účelem je vytvořit formu vysokého lesa.

Viz pařezové výmladky.

a) Všechny pařezové výmladky v lese, b) Produkce pařezení.

Trvalý základ stromu obhospodařovaného pařezením v pravidelných (zpravidla krátkých) cyklech.

Les složený jen z výstavků.

Strom vzniklý zpravidla ze semene a pěstovaný na řezivo.

Fyziognomická či růstová forma charakterizující druh; důležitá biologická vlastnost.